Začal pátý týden mého nekouření.. .

V pátek 6.3 jsem po "nikotinové abstinenci" vzal opět žvýkačku...řekl bych, že to pomohlo. Zdá se, že přinejmenším část mých mozkových buněk rozhodně ještě na své dávky nezapomněla. Myslel jsem, že to bude dobrý... ale po 6-ti jamesonech....jsem si dal doutníček. Nešlukl jsem ani jednou... bo při zbytkovém vdechnutí jsem se strašně rozkašlal...doutník se prostě šlukovat nedá. Úplně mě vyděsilo, jak otupělý jsem musel mít průdušky, když jsem tentýž doutník dokázal v pohodě šlukovat. Každopádně nešlukl jsem ani jednou...poválel jsem kouř a vypustil ven, musím přiznat, že mi to z části chutnalo...na druhé straně ovšem nebyla taková "bomba". Ta štiplavá chuť na jazyku...nakonec jsem ho típl asi po dvou třetinách. Bohužel i to lze interpretovat jako druh selhání...je to hloupé. Radikálové odvykání by mi asi řekli, že jsem zpět na startovní čáře...umírněnější by mi asi řekli, že doutníček svět nezboří, ale měl bych si teď dát pozor..

V sobotu se cítím líp, vůbec nemám chuť na cigaretu...nevím jestli to nějak souvisí s tím včerejškem, kdy mi došlo že takový humus se prostě šlukovat nedá...nebo proč, ale cítím se líp. Jen nevím, jestli to není dočasná iluze. Ujišťuji sám sebe, že bez cigaret je mi líp... včera sem měl při běhání lepší pocit (i když čas tomu neodpovídal). Buď jak buď měsíc jsem neměl cigaretu a hodlám v tom pokračovat. Jen po tolika letech návyků a rituálů to bude mnohem těší, než jsem čekal. Už chápu ty statistiky typu 30% vydrží rok nekouřit (a to ještě ne na první pokus s přestáním)....

Upřímně...nemyslím si, že příležitostný doutníček je tragédie, otázka je, aby takový příležitostný doutníček nebyl stále častější a pak cigarety... a nakonec skončím tam, kde jsem byl. Potíž je, že příležitostný doutníček asi neuškodí někomu, kdo nikdy nebyl závislý...ale závisláci by se toho asi dopouštět neměli. No uvidíme co přinese zbytek týdne a týdny další.

Od soboty v noci, celou neděli jsem kouření řešit nemusel, protože mi bylo příšerně špatně (patrně jsem se přiotrávil jablečným džusem). Fakt je, že když člověk zvrací, na cigarety si ani nevzpomene.

Pondělí uteklo jako voda...a ve úterý jsem jsem celý den hlídal juniora...a kolem třetí hodiny se to stalo.No jo, další doutníček (bez šlukování)...už se vezu. Jenže jaká to byla pohodička...krasné počasí, krásný výhled na balkóně...chjo. V krabičce mi zbývají ještě dva... Měl sem si vzít žvejku...jenže ta člověka tak nepotěší :-/

Přes pokušení jsem ve středu nezhřešil a ve čtvrtek jsem svůj pátý týden završil rovněž bez škraloupu. A málem bych zapoměl....e-cigareta mě už přestala bavit...myslím, že poslední 4 dny jsem ji neměl. Vlastně už (skoro) vůbec nemám chuť na cigaretu...mám chuť na doutník